Proč se vysokomýtským říká „kujebáci“ ?

Přezdívka kujebáků snad pochází ze jména vysokomýtského ševce Jakuba Kujeby, který prý byl hašteřivý, křikloun na jarmarcích, hlupák, vtipkář, houslista , měl všude vády, hádky a soudy, takže vznikla pořekadla jako: „To je mejckej Kujeba...“, „Hádá se jak Kujeba z Mýta“,  „Není než Kujeba z Mýta“ Další, nejrozšířenější, pověst praví, že když čekali ve Vysokém Mýtě císaře Josefa II., stal se malér.

Císař podle svého zvyku svou návštěvu o den posunul a Mejtští domnívajíce se, že z ní sejde, snědli připravené pstruhy.

Proč se vysokomýtským říká kujebáci?

Pochutnali si, jak náleží!

Ale nazítří se znenadání objevila vysoká návštěva, a co tedy dělat? Něco od včerejška po těch pstružích hodech přece jen zbylo, a to se předložilo císaři. Už dlouho prý mu pstruzi tak nechutnali jako toho dne v Mýtě! Ale tu jeden z pánů (snad radní nebo starosta) pravil: „Majestátnosti, včera ale byli připraveni pstruzi lepší.“.

Jak na to reagoval císař, se přesně neví, většina pověstí praví, že se onoho pána zeptal, jak se jmenuje. „Kujeba“, zněla odpověď. Na to císař pravil: „Tak to jsme mi všichni pěkní kujebáci“. Od této události je Vysoké Mýto a okolí nazýváno „kujebinou“ a vysokomýtští  „kujebáci“.

Pověst o vysokomýtských „kujebácích“ pochází z města: Vysoké Mýto