Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

Historickým centrem Chrudimě

V kategorii: Pro aktivní návštěvníky, Pro seniory
Výlety města: Chrudim
Královské věnné město: Chrudim

Kostel Nanabevzetí Panny Marie a Resselovo náměstí

Dominantu města, kterou uvidíte již z dálky, když přijíždíte k městu, tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba s románskými základy a novogotickou úpravou z poloviny 19. století od architekta Františka Schmoranze. V severní věži kostela jsou dva gotické zvony sv. Dominik a sv. Vavřinec, v jižní věži zvon sv. Antonín. Uprostřed Resselova náměstí lemovaného řadou starobylých měšťanských domů stojí barokní sochařsky bohatě zdobený sloup Proměnění Páně. Barokní průčelí staré původně renesanční radnice na severní straně náměstí dotváří nezaměnitelný ráz chrudimského centra.

Mydlářovský dům

Původně dvojkřídlý gotický dům. V letech 1573 - 1577 byl přestavěn nákladem chrudimského měšťana Matěje mydláře na monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy. Tato rodina držela dům do roku 1698. Součástí domu je i věž připomínající svým vzhledem minaret nebo hvězdárnu, na kterou lze vystoupat a spatřit z ní část Chrudimi z ptačí perpektivy. V roce 1972 byla stavba zrekonstruována pro Muzeum loutkářských kultur.

Náměstí U Vodárny

Jedno z nejpůvabnějších zákoutí města dostalo název podle tzv. Staré vodárny - čp. 111/II (kulturní památka). Vodárna postavená v roce 1670 vytlačovala vodu nahoru do vodárenské věže Na Puši, odkud byly zásobovány dvě kašny ve vnitřním městě a Kapucínský klášter nacházející se tehdy za městskými hradbami. Objekt s barokním jádrem byl do současné novogotické podoby přestavěn v roce 1852. Na náměstí se dále nachází památkově chráněný objekt klasicistního domu čp. 138/II s původními vraty a zachovanou vnitřní kompozicí.

Hradby a Myší díra (Tmavá fortna)

Na jižní straně hradeb existující ,,Tmavá fortna" je tvořena úzkým zaklenutým průchodem mezi domy čp. 85/I a 86/I ve Štěpánkově ulici. Tato fortna byla vystavěna dodatečně v 15. století na úkor domu čp. 85/I. V roce 1439 se v písemných pramenech uvádí jako ,,Nová".

Komplex muzejních budov

Centrum chrudimského kulturního života, objekt tzv. Muzea, tvoří 2 budovy, které byly postaveny pro potřeby někdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy v Chrudimi. Obě (pseudorenesanční i pseudobaroková) byly postaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha v letech 1898 - 1901. Pozornosti návštěvníků si, kromě sbírek Regionálního muzea, zaslouží především překrásný koncertní sál, mimořádná umělecká výzdoba obou budov a v neposlední řadě i tři umělecké památky nacházející se v jejich interiéru (dva gotické a jeden renesanční portál). Před objektem si všimněte sochy slavného chrudimského rodáka - vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela, jehož rodný dům se nachází o několik desítek mětrů výše v Široké ulici (čp. 124/I).

Ceregettiho dům a Pardubská fortna

V severovýchodní části hradeb nalezneme Pardubskou fortnu s Ceregettiho domem, jehož počátky sahají do 14. století. Vedle domu byla zřízena v 15. století branka pro pěší, tzv. Pardubická fortna (poprvé se zmiňuje v roce 1459 jako "stará fortna"), doplněná z vnější strany barbakanem (dnes dům čp. 98/VI). V přízemí se nachází sál s bohatě štukovaným stropem asi z poloviny 18. století, patrně dílo malíře Josefa Ceregettiho a štukatéra Ignáce Ceregettiho. V domě se dnes nachází hotel a restaurace, kde můžete bohatě štukovaný strop obdivovat.

Kostel sv Josefa, Kláštěrní zahrady a bašta Prachárna

Barokní kostel ze 17. století byl původně součástí kapucínského kláštera budovaného od roku 1656. Nad vchodem do kostela naleznete pískovcovou sochu sv. Josefa z roku 1702. Klášter byl po zrušení v roce 1949 zcela přestavěn. V jednolodní budově s loretánskou kaplí a Božím hrobem se v současnosti nachází Muzeum barokních soch. Prostory jsou využívány  také pro koncertní účely, výstavy či svatební obřady (www.barokochrudim.cz).

Za kostelem se nachází místo lákající k odpočinku - Kláštěrní zahrady. Jejich nejzajímavější část, Rozárium, objevíte po pokoření dřevěnné lávky směřující k baště zvané Prachárna. Samotná bašta stojí v severovýchodním nároží městského opevnění. Byla postavena v roce 1435 a určena pro obranu ručními palnými zbraněmi. Jedná se o nejmladší prvek městského opevnění. V současné době se zde nachází expozice o městském opevnění. 

 

Mapu aktivujete kliknutím.