O Honzovi, který soše svatého Jana plátno prodal

Honza z Kamence moc rozumu nepobral, do hospodářství se nehodil, pletl si žito s ovsem a ječmen s pšenicí. Nakonec se využil tkalcem a od svého mistra dostal jako výslužku pěkný kousek plátna.

Když se vrátil domů, máma ho poslala do Poličky, aby své plátno prodal a měl nějaké peníze do začátku. „Jen si dej pozor na kupce, kteří moc mluví, ti nikdy nic nekoupí a jen Tě ošidí,“ varovala ho máma. Honza na cestě do města potkal mnoho lidí, každý chtěl plátno vidět, ale u Honzy nepochodil, protože měli moc řečí.

Pověst o založení lázní Balda

V poledne přišel k soše sv. Jana na poličském náměstí.

„Pantáto, mám plátno, koupíte?“ A socha nic. „Tak já Vám plátno ukážu, kolik dáte pantáto?“ Socha zase nic. Honza byl rád, že našel správného kupce a nechal plátno soše. Slíbil, že si druhý den přijde pro peníze.  Další den u sochy nebylo plátno ani peníze.

Honza se rozlobil, strčil holí do Janovy ruky, ta se odlomila a z dutiny začaly padat zlaťáky a stříbrňáky. Byly to peníze, které do sochy uložili zbožní měšťané na její opravu.  Honza peníze sebral a vydal se radostně domů.  V duchu chválil mámu za dobrou radu, tolik peněz za plátno by mu nikdo nezaplatil a k tomu ještě bez zbytečných řečí.

Pověst o založení lázní Balda pochází z města: Polička