Výstava středověkého umění v Hradci Králové dozná prvních změn

Poprvé v novodobé historii se nabízí ucelený pohled na bohatství regionu východních Čech v období od 13. do 16. století. Dosud málo známý fond středověké a raně renesanční výtvarné kultury východočeského regionu je představen v širokých kulturně historických souvislostech střední Evropy.

V závěru února ale výstava dozná prvních změn. Odborníci otevřou vzácný Kodex litomyšlského biskupa Jana Železného, zapůjčený z rakouského Stamsu, na jiném foliu (stránce) a ukáží iluminaci s písmenem S(piritus sanctae Deus). Jak konstatuje Milada Studničková z Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., odbornice na rukopisné památky 14. a 15. století: „Jedná se o jediný dochovaný rukopis z majetku Jana Železného. Je dokladem kulturního rozhledu a duchovní orientace vzdělaného preláta, jenž později proslul především jako Zikmundův straník a Husův odpůrce. Výzdobu rukopisu provedla z větší části iluminátorská dílna Mistra sedmi dnů stvoření (nazvaná podle tvůrce iniciály knihy Genesis v Bibli Václava IV.), která působila v Praze v letech 1380–1400. Menší část iniciál zhotovil písemnými prameny doložený královský iluminátor Frana s pomocníky. Frana i Mistr sedmi dnů stvoření patřili k vyhledávaným dvorským umělcům Václava IV. Volba malířů souvisela patrně s kontakty biskupa Jana Železného ke králi a se znalostí dvorského prostředí. Nelze zcela vyloučit ani skutečnost, že iluminátor Frana měl osobní vazby k Litomyšli, kde Jan Železný po získání biskupského stolce sídlil.“

Jen do 2. března si pak návštěvníci mohou prohlédnout rozměrný Graduál sedlecký, který poté výstavu opustí. Vyměněna bude rovněž další vzácná liturgická kniha – Antifonář Elišky Rejčky, který vystřídá Žaltář Elišky Rejčky. Rukopisy Elišky Rejčky, které královna objednala během pobytu ve svém věnném městě Hradci Králové, jsou uloženy z části v českých sbírkách a z části ve sbírce Národní knihovny ve Vídni. Pražský misál z Muzea v Kladsku bude nahrazen Antifonářem z hradeckého muzea se signaturou HR1, který vznikl v 90. letech 14. století v Praze. Fragmentárně dochovaný rukopis zdobí na počátku zpěvů ke slavnosti posvěcení kostela královské znaky českého lva a říšské orlice. Předpokládá se, že kniha byla darem královny Žofie, jež měla podací právo k hradeckému farnímu kostelu sv. Ducha. Ve stejné době pak bude nahrazena vzácná iluminovaná listina s polepšením městského znaku Vysokého Mýta iluminovaným znakovým privilegiem z roku 1488 pro Rychnov nad Kněžnou opatřeným pečetí Vladislava II. Jagelonského.

9. března 2020 pak výstava dozná zatím poslední změny, kdy Misál Šaclína z Loštic bude vyměněn za uměleckou kopii jednoho z nejvzácnějších rukopisů v českých sbírkách – Liber viaticus Jana ze Středy, a Ledečský misál za Sborník městských práv Hradce Králové Jakuba Fikara z Vratu s velkým vyobrazením znaku Hradce Králové. Podle kurátorky výstavy PhDr. Markéty Pražákové mají výměny a otáčení na jiná folia svůj důvod: „Knihy a listiny se střídají v závislosti na délce sjednaných zápůjček, postupně budou vyměněny všechny iluminované rukopisy napříč všemi sekcemi, které jsou v této části výstavy zastoupeny. Co se týká Kodexu litomyšlského biskupa Jana Železného, který je zapůjčen na celou dobu výstavy, není možné, aby byl otevřen po celou dobu pouze na jedné dvojstraně. Mohlo by tím dojít k poškození vazby. Z těchto důvodů se po daných časových úsecích otáčí na jiná folia, čímž má návštěvník zároveň výjimečnou možnost prohlédnout si jej postupně v celé kráse.“

Zdroj: Muzeum východních Čech v Hradci Králové